Pojem „Weinheuriger“ oznacuje tradicní podniky Heurigen,
ve kterých vinari prímo cepují své vlastní víno.
Tato forma cepování vychází z císarského privilegia: v roce 1784 císar Josef II.
umožnil vinarum cepovat své vlastní víno bez zvláštní koncese a nabízet k nemu jednoduché pokrmy.
Tím byl položen základ pro kulturu Heurigen, která je živá dodnes.
Samotný výraz „Heuriger“ má pritom dvojí význam.
Jednak oznacuje podnik, ve kterém se víno cepuje,
a jednak mladé víno poslední sklizne.
To smí být oznacováno jako „Heuriger“ až do 11. listopadu následujícího roku
– pojem, který symbolizuje cerstvost, bezprostrednost a charakter daného rocníku.
Až dodnes jsou Weinheurigen pevnou soucástí rakouské kultury požitku.
Spojují žitou tradici s moderním životním pocitem:
v útulné atmosfére, casto v historických sklepech nebo zahradách,
se podávají regionální vína, klasické dobroty a udržuje se pocit spolecného posezení –
tehdy i dnes místo setkávání, požitku a nadcasovosti.